Objevil jsem zajímavý rozhovor (klikni) s generálním ředitelem Hypotéční banky, panem Jiřím Feixem. Nadpis rozhovoru je mířen na vývoj úrokových sazeb. Obsah článku je však více o tom, jak se banky snaží vyrovnat s regulací ČNB, která si více a více uzurpuje moudro řízení hypotéčního trhu, který se tak vlastně pro klienty stává více nedostupným a nepřátelským. Mimochodem, když si rozhovor přečtete pozorně, a budete počítat kolikrát se v něm objeví slovo klient, tak zjistíte, že 13 krát, zkratka ČNB 16 krát a slovo banka 27 krát. Tak jde ještě o klienta nebo ne?
Mladí a dostupnost hypoték = bydlení
V téměř závěru rozhovoru je pasáž na téma pomoci mladým lidem při pořízení prvního bydlení. Mimochodem, já už jsem se tímto tématem zabýval před několika týdny – klikni zde. Opět ta moudrá vláda a ČNB chce poroučet trhu. Nejdříve nastaví pravidla a potom bude vymýšlet výjimky. Souhlasím v tomto případě s panem Feixem, že výjimky z pravidel jsou kontraproduktivní a nejinak je tomu i v tomto případě. Pokud stát chce podpořit mladé, z mého pohledu by pro ně bylo přínosnější zrušit daň z nabytí nemovitosti.
Další věc, kterou by měl stát vzít vážně a tím výrazně podpořit situaci mladých lidí na nemovitostním trhu, je délka vyřizování stavebního povolení. Ve vyřizování stavebního povolení je totiž Česko až na 127. místě ze 185 porovnávaných zemí. Vyplývá to z každoroční zprávy Doing Business, kterou zveřejnila Světová banka (SB). Tato statistika se vůbec nezabývá, a ani nemůže zabývat, jak jsou na tom územní plány jednotlivých měst. Můj názor je ten, že územní plánování respektive neplánování, je ještě větší problém než samotné stavební řízení. Důsledkem toho je, že se u nás prostě nestaví, ceny nemovitostí jsou tím samozřejmě ovlivněné a tím i méně dostupnější, především tedy pro mladé lidi.
Regulace ČNB a vlastní zdroje klienta
Ještě jedna pasáž rozhovoru mě velmi zaujala. Týká se toho, jak mladí lidé, a nejen oni, řeší situaci, když jim na vyhlídnutou nemovitost, kterou chtějí financovat hypotékou, nestačí jejich vlastní naspořené peníze, jejichž výši de facto dnes stanovuje ČNB a ne ještě nedávno dobře fungující schvalovací modely jednotlivých bank. Protože dříve se dala najít mezi bankami ta, která na sebe vzala větší díl rizika a situace byla přehledná pro klienta, banku, ale vlastně i ČNB. Dnes? Když nestačí vlastní zdroje v jedné bance, platí to i pro ostatní. A co zbývá klientovi, pokud nemovitost chce koupit? Hledá náhradní řešení. Pokud si dokáže potřebné peníze sehnat v rodině, je to ještě dobrá situace. Ale v zásadě už je pravidlo ČNB obcházené a statistiky nepřesné. Pokud klient peníze neseže v rodině a vydá se na šedý trh (nebuďme naivní, existuje), tak platí to, že obchází pravidla, statistiky nejsou přesné, ale navíc se ještě vystavuje nepřiměřenému riziku, protože takto opatřené zdroje jsou většinou mnohem dražší než bankovní a také mnohem dříve splatné než hypotéka. Takže moudrá regulace vlastně žene řadu klientů do dluhových pastí.
Pokud byste takto chtěli hypotéku řešit, prosím Vás, nedělejto to. Najděte si doopravdy rozumného finančního poradce, který Vám poradí jak situaci řešit. Rozumného finančního poradce poznáte tak, že mu jde primárně o to, najít pro Vás nejlepší řešení. Ne o to, udělat obchod hned, za každou cenu a odejít s pěknou provizí.
Závěr
V závěru se vrátím na začátek rozhovoru, který se skutečně týká průměrných sazeb hypoték. Pan Feix mluví o průměrné výši 2,76 p.a.. Čekal bych větší specifikaci, protože úrokovou sazbu ovlivňuje mnoho věcí. A také říká, že si myslí, že takové sazby vydží po zbytek roku. Je to možné. Pokud jste tento článek dočetli až sem a hodláte si hypotéku na pořízení bydlení do konce roku pořídit, já osobně ji umím vyřídit za příznivější sazby. Tak se ozvěte.