Nebudeme se zabývat speciálními technologiemi, jejichž pořízení sice znamená prakticky nulovou závislost na centrálních dodávkách energie a tudíž nulovou cenu. Nebo dokonce plusovou, když přebytek domácí energie jsme ještě schopni „prodat“. Jenže je otázkou, jestli pořizovací náklady, udržovací náklady a likvidační náklady této technologie není vlastně dražší, než umět hospodařit s „klasikou“. Takže dvě malá doporučení.
- Stand – by režim
Víte co to je? Já to poprvé obdivoval někdy v roce 1985, kdy jsem v tehdejším „Západním Německu“ u tety viděl první barevnou televizi na dálkové ovládání. Tím dálkový ovládáním šla televize vypnout i zapnout – malý zázrak.
Víte, kolik takto „vypnutá“ televize odebírá elektrického proudu? Je to zhruba 20 W za hodinu. V EU platí nařízení, že přístroje vyrobené po roce 2013 musí ve stand – by režimu odebírat maximálně 2 W za hodinu. Moc tomu nevěřím…
Stand – by režim neplatí jen pro televize, platí pro všechny podobné přístroje, které necháváme neustále připojené do zásuvek, i když jsou zdánlivě vypnuté. Domácí počítače, tiskárny, scannery, HI – FI věže (to jsem se bál napsat, nevím, jestli to někdo ještě v dnešní době vůbec má J), různé nabíječky a podobně.
A opět vzoreček:
(5 x (20-2) x 24 x 365)/1 000 x 4 = 3 154
5 – počet přístrojů
(20-2) – uspořené Waty za hodinu, pokud staré přístroje nahradíte novými
24 – počet hodin denně
365 – počet dnů
1 000 – 1 000 W = 1 kWh – v této jednotce je spotřeba účtována
4 – průměrná cena 1 KWh
3 154 – potenciální úspora v Kč za rok
Rada na závěr? Zbavte se starých přístrojů a nahraďte je novými. Vypínejte přístroje ze zásuvky, jdo to jednoduše pomocí vypínacích prodlužovacích kabelů. Prodloužíte životnost přístrojů a ochráníte je před případným zkratem. Z té teoretické úspory si do naší „spořící banky“ započítejme 1 000 Kč, to si myslím, že odpovídá reálné situaci, kolik se dá eliminací stand – by režimu uspořit za rok.
- Svícení – respektive nezhasínání
Jsme u závěrečné položky mého výčtu. Dnes jsem vděčný za otcův přístup, který mě naučil zhasínat při každém odchodu z místnosti.
Víte, že 1/3 lidí při odchodu z místnosti nezhasne? A proti tomu pouze 1/4 zhasne vždy. Kam patříte Vy?
Kromě zhasínání se dá na svícení ještě ušetřit chytrým používáním úsporných žárovek. Proč chytrým? Úsporné žárovky se hodí tam, kde svítíte delší dobu, naopak častým vypínáním a rozžhnutím jejich životnost trpí. Životnost úsporných žárovek proti klasickým je v řádu tisíců hodin. Takže do úspory je nutné zanést i pořizovací náklady, které se vrátí již po prvním roce používání úsporné žárovky. Hlavní rozdíl ale je ve spotřebě energie mezi klasickou a úspornou žárovkou.
Víte, že na stejnou svítivost jako u 60 W klasické žárovky potřebujete úspornou žárovku o spotřebě 10 W?
Pojďme zase počítat:
(5 x (60 – 10) x 3 x 365)/1 000 x 4 = 1 095
5 – počet žárovek
(60 – 10) – úspora ve W za jednu hodinu svícení v porovnání klasická a úsporná žárovka
3 – počet hodin svícení jedné žárovky v průměru denně
365 – počet dní v roce
1 000 – 1 000 W = 1 kWh – v této jednotce je spotřeba účtována
4 – průměrná cena 1 KWh
1 095 – potenciální úspora v Kč za rok
Ještě úspora při důsledném zhasínání. Představte si, že průměrnou dobu svícení jedné žárovky díky návyku zhasínání zkrátíte o 1 hodinu. Víte jak vysokou úsporu můžete dosáhnout? Budeme počítat tu klasickou žárovku:
(5 x 60 x 365)/1 000 x 4 = 438
5 – počet žárovek
60 – spotřeba ve W za jednu hodinu svícení
365 – počet dní v roce
1 000 – 1 000 W = 1 kWh – v této jednotce je spotřeba účtována
4 – průměrná cena 1 KWh
438 – poteciální úspora v Kč za rok
Jeden komentář u “Jak šetřit elektřinou”
Komentáře nejsou povoleny.