Dnes se chci zamyslet nad zbytečným plýtvání některými zdroji. Na internetu najdete spoustu různých článků, zamyšlení, statistických dat, pouček a samozřejmě dopadů plýtvání na životní prostředí. Nikde jsem však nenašel ani zmínku o tom, že NE plýtvání vlastně souvisí s finanční gramotností. Přijde vám zvláštní propojení těchto témat? Tak čtěte dál.
Já měl to štěstí, že jsem vyrůstal v době, kdy dnešní nadbytek všeho na úkor dluhů ještě neexistoval. A chci zdůraznit důležitou věc – nejde o socialismus či kapitalismus pokud se vrátíme do doby mého dospívání, prostě v té době generace mých prarodičů a rodičů ještě měly v genech nastaveny hodnoty jinak než dnešní generace. Trávil jsem prázdniny u babiček – nikdy jsem je neviděl vyhodit jídlo. Jako dítě jsem si zuby vždy čistil s kelímkem naplněným vodou. Můj táta mě „tyranizoval“ nucením zhasínat v místnostech, ve kterých jsem se zrovna nenacházel, a pramálo ho zajímalo, že tam za 10 minut půjdu (toto týrání já jsem potom realizoval na svých dětech, s 50% účinností). Moji rodiče a prarodiče tyto návyky dodržovali bez přemýšlení a automaticky. Vyrůstali totiž v dobách, kdy neexistoval nadbytek, plýtvání nebylo životním standardem a žití na dluh neexistovalo a vlastně prakticky nebylo možné.
Vybral jsem si do svého článku právě tyto tři oblasti, ve kterých jde celkem jednoduše změnit své návyky a tím samozřejmě hodně pomoci svých financím, a to především do budoucna. Nebudu se tedy zamýšlet nad technologiemi a vyššími principy. Jde skutečně o jednoduché návyky v následujících oblastech – nevyhazovat jídlo, šetřit vodou, šetřit elektrickou energií. Skutečně zdánlivé banality, které však mohou pozitivně ovlivnit finance každého. Klikněte na jednotlivé návyky a dozvíte se detailně co dělat a jak jsem dospěl k celkovým finančním úsporám.
Vezmu si nyní na pomoc první statistiku. Když jsem pátral po relevantních datech, vždy z nich vyplynulo, že nejvíce plýtvají lidé mezi 20 – 30 rokem života, samostatně žijící.
Kolik se tedy dá ušetřit ročně peněz při malé změně návyků?
Podrobnosti najdete v:
Pozn.: Zdroje dat – ČSÚ, statistiky ERÚ, VPÚ
Pojďme tedy sečíst, na jakou potenciální celkovou úsporu při jednoduchých návycích se můžeme za rok dostat:
Nevyhazovat jídlo: 4 000 Kč
Šetření vodou:
- Čištění zubů 2 600 Kč
- Splachování WC 1 000 Kč
- Sprchování 1 500 Kč
Šetření elektřinou:
- Stand – by režim 1 000 Kč
- Svícení 1 000 Kč
CELKEM: 11 100 Kč
A jak to celé souvisí s finanční gramotností?
Není to celé totiž jenom o tom, že při šetrném zacházení budeme mít k dispozici o 11 000 Kč ročně více, neboli zhruba 900 Kč měsíčně na útratu. Jde totiž o to, že kdybychom těch 900 Kč měsíčně pravidelně ukládali, tak z dlouhodobého hlediska tyto peníze vygenerují zajímavý výnos. A o tento výnos se plýtváním připravujeme.
Protože mi doopravdy leží na srdci, jak budou vypadat důchody dnešních dvacátníků a třicátníků, šel jsem v úvaze ještě dál. Připravil jsem tabulku, kolik při úspoře 900 Kč měsíčně budou mít ti, kteří začnou šetřit = spořit na důchodovém účtu peněz a kolik tedy měsíčně (zafixujeme si odchod do důchodu na 65 letech a průměrné dožití 85 let – tedy 20 let čerpání důchodu) si budou moci z tohoto účtu čerpat. Jinými slovy, na kolik se každých ušetřených 900 Kč měsíčně rozroste („ušetří-li 20 letý člověk nyní 900 Kč a začne je zhodnocovat v doplňkovém penzijním spoření, stane se z nich 6 077 Kč, které může měsíčně spotřebovat v důchodu“). Strategii spoření jsem pro příklad vzal jako vyváženou, tedy ani příliš riskantní, ani příliš konzervativní.
| Věk | Ušetřená částka | Naspořená částka | Měsíční částka v důchodovém věku |
| 20 | 486 000 Kč | 1 458 412 Kč | 6 077 Kč |
| 30 | 378 000 Kč | 888 517 Kč | 3 702 Kč |
| 40 | 270 000 Kč | 501 557 Kč | 2 090 Kč |
| 50 | 162 000 Kč | 238 561 Kč | 994 Kč |
Poselství závěrem
Pokud jste skutečně dočetli až sem, mám pro Vás tři poselství
- Šetřit se vždy vyplatí, viz tabulka
- Přetavte šetření ve spoření a v budoucnost Vám to vrátí. Čím dříve začnete, tím více získáte, viz tabulka
- Pokud začnete šetřit, pomůžete nejen své peněžence, ale mnohem více naší přetížené Zemi. Není to malicherné, je to skutečně o odpovědnosti každého z nás. A že to není jen plné gesto, mám ještě několik čísel na závěr. Víte, kolik je potřeba na výrobu 1 kg chleba vody? 1 600 litrů. Víte kolik na výrobu 1 kg rýže? 2500 litrů. A víte, kolik na 1 kg hovězího masa? 15 000 litrů!
Tak s chutí do šetření a až budete potřebovat poradit, jak správně naložit s ušetřenými penězi, rád Vám poradím.